K.u.K. IR 91

Malé ohlédnutí za akcemi a činnostmi spolku Jednadevadesátníci v roce 2016.

Náš spolek se usilovně snaží mapovat historii c. a k. 91 pěšího pluku. Naším záměrem je během roku 2018 ke 100. výročí ukončení Velké války vydat monografii o IR91. Kromě archivních materiálů se snažíme maximálně využít i dochovaných osobních památek na jednadevadesátníky. Zde bychom rádi požádali o pomoc Vás - naše čtenáře. Pokud vlastníte po svých předcích fotografie, osobní korespondenci, nebo dokonce osobní deník z vojenské služby v době první světové války a Váš předek pocházel z jižních Čech, budeme rádi, pokud se nám ozvete na mail ciglbauer@seznam.cz Každý střípek do historické mozaiky je důležitý.

14. března 2017 proběhla v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích přednáška našeho plukovního kronikáře Jana Ciglbauera - "Jednadevadesátníci". Potěšil nás především hojný počet posluchačů, kteří úplně zaplnili přednáškový sál. Přednáška s následující diskuzí se protáhla na více než dvě hodiny. Posluchači byli seznámeni s historií IR91 od jeho vzniku v 19. století, řeč samozřejmě přišla i na mýty spojené se spisovatelem J. Haškem a jeho románu o Švejkovi.

V sobotu 13. května v 15 hodin se v Alšově jihočeské galerii v zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou uskutečnila vernisáž výstavy „Válečné plakáty 1914 – 1918“. Galerie chce výstavou připomenout zajímavou a opomíjenou stránku jednoho z největších světových konfliktů v dějinách lidstva – využití umění k válečné propagandě na plochách plakátů. Výstava byla zahájena za účasti zástupců jihočeského kraje, ministerstva obrany, Vojenského historického archivu a dalších institucí. O zajímavý hudební doprovod se postarali v uniformách rakousko-uherských dragounů členové slovinského pěveckého sboru „Dragonarji Generala Maistra – Dragoner Regiment 5“. Autory a kurátory výstavy jsou Jan Török a Adam Hnojil.

15. července 2017 proběhla první velká doprovodná akce výstavy Válečné plakáty 1914 - 1918 v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou. V rámci ní náš spolek zřídil v parku galerie dobové ležení připomínající nasazení jednadevadesátníků na italské frontě. Nechyběl pochod zámeckým parkem a také zopakování přednášky Jana Ciglbauera o historii IR91 přímo v prostorách výstavy.

V neděli 2. července 2017 jsme si připomněli již 100 let od slavné legionářské bitvy u Zborova, která byla ale zároveň tragickým bojem Čechů proti Čechům. Ke kulatému výročí se rozhodla Československá obec legionářská uspořádat celorepublikovou akci Svíčky za padlé u Zborova, která uctila památku všech padlých českých vojáků u Zborova bez rozdílu toho, zda padli na ruské nebo rakousko-uherské straně.

Karpatské bojiště, na kterém působil IR91 v zimě a na jaře 1915, se stalo jedním z nejtvrdších nasazení jednadevadesátníků během Světové války. Klimatické podmínky v horském terénu měly za následek, že i v době, kdy pluk nebojoval, byly na denním pořádku omrzliny, žaludeční katary, docházelo k případům sebepoškozování a sebevraždám. Přes to 91. pěší pluk byl v Karpatech schopen obdivuhodných výkonů při dobývání a bránění karpatských vrchů a průsmyků přes sněhové závěje.

Na našem webu naleznete životopis muže, jenž se stal předobrazem literární postavy nadporučíka Lukáše z Haškova románu o vojáku Švejkovi. Rudolf Lukas byl ale především velmi schopným důstojníkem IR91, který se několikrát vyznamenal na srbské a ruské frontě. Po válce se stal důstojníkem čs. armády, ve které dosáhl hodnosti majora a sloužil v jejích řadách až do své smrti v roce 1938.

Za celou Světovou válku bylo u 91. pěšího pluku uděleno více než 8.000 vyznamenání. V následujícím seznamu je uvedeno prvních 268 jednadevadesátníků, vyznamenaných do května 1915, tedy především za zásluhy a činy na srbské a karpatské frontě.

Vzpomínky býv. příslušníka 8. střeleckého pluku K. Täubla na budějovické pivo v posledním roce války.

Nález zlomků původní pamětní desky a rekonstrukce seznamu padlých.

I když se stovky jednadevadesátníků ze srbské, ruské a italské fronty, již nikdy nevrátily domů a jejich těla spočinula na polních hřbitovech, za jejich hroby nemusíme daleko. 1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit.

29. července 2017 jsme se s přáteli z K. k. Lir. 8, K. k. Lir. 2 a členy Rakouského červeného kříže z Eferdingu zúčastnili natáčení krátkého hraného spotu, věnovanému památce více než 100.000 dobrovolných sester Červeného kříže, které v letech 1914 – 1918 bez nároku na mzdu pečovaly o raněné vojáky na území Rakouska-Uherska. Všichni účastníci se na natáčení podíleli dobrovolně ve svém volném čase a na své náklady. Výsledné video sestřihané rakouskými kolegy předkládáme.

V sobotu 2. září se náš spolek zúčastnil skvělé akce ve venkovském skanzenu Strážnice u Hodonína, pořádané KVH Slovácko. Přímo v kulisách venkovského skanzenu jsme měli možnost postavit si polní tábor IR91, který navodil atmosféru ruské fronty v Haliči. Během dne proběhly dvě bojové ukázky - Zborov 1917 a Kobarid 1917. V obou případech jsme účinkovali jako oddíl strojních pušek, vyzbrojeni MG 08 Spandau. S touto skvělou zbraní jsme mezi ukázkami předvedli výcvik jednotek Sturmtruppen na italské frontě a na závěr druhé bojové ukázky improvizovanou palbu proti leteckým silám nepřítele.

V sobotu 9. září 2017 jsme se zúčastnili dne železnice v Jindřichově Hradci u příležitosti 120. výročí začátku provozu jindřichohradecké úzkokolejky. Spolu s kolegy z IR92 a LIR8 jsme obsadili jeden nákladní vagon (dobytčák) a předvedli transport vojska na italskou frontu v roce 1917. Tak jsme absolvovali jízdu z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a zpět vyplněnou několika zastávkami a slavností v Nové Bystřici. Pro všechny účastníky byla tato akce mimořádnou příležitostí vyzkoušet si několikahodinovou jízdu vojenským transportem, kterou si jistě rádi opět někdy zopakujeme.

Kromě městského hřbitova byl od roku 1914 využíván také starý vojenský hřbitov v Plavské ulici u řeky Malše, který ale pocházel již z 18. století a byl tak už téměř zaplněn. Během světové války zde bylo pohřbeno několik rakousko-uherských vojáků. Důvod proč tito nebyli pohřbeni, jako drtivá většina vojenských osob na vojenském oddělení městského hřbitova byl prostý – tito vojáci spáchali sebevraždu, nebo z jiného důvodu „nebyli hodni“ být pochováni s ostatními vojáky. Tak se na starém vojenském hřbitově ocitli i dva jednadevadesátníci. Důvody jejich dobrovolného odchodu ze světa se již nedozvíme.

V časopise Důstojnické listy č. 10 (1939) byl otištěn nekrolog majora Rudolfa Lukase - předlohy literárního nadporučíka Lukáše, který poodhaluje skutečný vztah Lukase k Haškovi a Švejkovi a vznik některých Haškových mystifikací. Zároveň alespoň trochu přibližuje Rudolfa Lukase i po skutečné lidské stránce.