K.u.K. IR 91

V časopise Důstojnické listy č. 10 (1939) byl otištěn nekrolog majora Rudolfa Lukase - předlohy literárního nadporučíka Lukáše, který poodhaluje skutečný vztah Lukase k Haškovi a Švejkovi a vznik některých Haškových mystifikací. Zároveň alespoň trochu přibližuje Rudolfa Lukase i po skutečné lidské stránce.

Kromě městského hřbitova byl od roku 1914 využíván také starý vojenský hřbitov v Plavské ulici u řeky Malše, který ale pocházel již z 18. století a byl tak už téměř zaplněn. Během světové války zde bylo pohřbeno několik rakousko-uherských vojáků. Důvod proč tito nebyli pohřbeni, jako drtivá většina vojenských osob na vojenském oddělení městského hřbitova byl prostý – tito vojáci spáchali sebevraždu, nebo z jiného důvodu „nebyli hodni“ být pochováni s ostatními vojáky. Tak se na starém vojenském hřbitově ocitli i dva jednadevadesátníci. Důvody jejich dobrovolného odchodu ze světa se již nedozvíme.

V sobotu 9. září 2017 jsme se zúčastnili dne železnice v Jindřichově Hradci u příležitosti 120. výročí začátku provozu jindřichohradecké úzkokolejky. Spolu s kolegy z IR92 a LIR8 jsme obsadili jeden nákladní vagon (dobytčák) a předvedli transport vojska na italskou frontu v roce 1917. Tak jsme absolvovali jízdu z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a zpět vyplněnou několika zastávkami a slavností v Nové Bystřici. Pro všechny účastníky byla tato akce mimořádnou příležitostí vyzkoušet si několikahodinovou jízdu vojenským transportem, kterou si jistě rádi opět někdy zopakujeme.

V sobotu 2. září se náš spolek zúčastnil skvělé akce ve venkovském skanzenu Strážnice u Hodonína, pořádané KVH Slovácko. Přímo v kulisách venkovského skanzenu jsme měli možnost postavit si polní tábor IR91, který navodil atmosféru ruské fronty v Haliči. Během dne proběhly dvě bojové ukázky - Zborov 1917 a Kobarid 1917. V obou případech jsme účinkovali jako oddíl strojních pušek, vyzbrojeni MG 08 Spandau. S touto skvělou zbraní jsme mezi ukázkami předvedli výcvik jednotek Sturmtruppen na italské frontě a na závěr druhé bojové ukázky improvizovanou palbu proti leteckým silám nepřítele.

29. července 2017 jsme se s přáteli z K. k. Lir. 8, K. k. Lir. 2 a členy Rakouského červeného kříže z Eferdingu zúčastnili natáčení krátkého hraného spotu, věnovanému památce více než 100.000 dobrovolných sester Červeného kříže, které v letech 1914 – 1918 bez nároku na mzdu pečovaly o raněné vojáky na území Rakouska-Uherska. Všichni účastníci se na natáčení podíleli dobrovolně ve svém volném čase a na své náklady. Výsledné video sestřihané rakouskými kolegy předkládáme.

I když se stovky jednadevadesátníků ze srbské, ruské a italské fronty, již nikdy nevrátily domů a jejich těla spočinula na polních hřbitovech, za jejich hroby nemusíme daleko. 1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit.

Nález zlomků původní pamětní desky a rekonstrukce seznamu padlých.

Vzpomínky býv. příslušníka 8. střeleckého pluku K. Täubla na budějovické pivo v posledním roce války.

Za celou Světovou válku bylo u 91. pěšího pluku uděleno více než 8.000 vyznamenání. V následujícím seznamu je uvedeno prvních 268 jednadevadesátníků, vyznamenaných do května 1915, tedy především za zásluhy a činy na srbské a karpatské frontě.

Na našem webu naleznete životopis muže, jenž se stal předobrazem literární postavy nadporučíka Lukáše z Haškova románu o vojáku Švejkovi. Rudolf Lukas byl ale především velmi schopným důstojníkem IR91, který se několikrát vyznamenal na srbské a ruské frontě. Po válce se stal důstojníkem čs. armády, ve které dosáhl hodnosti majora a sloužil v jejích řadách až do své smrti v roce 1938.