Jednadevadesátníci pohřbení v Budějovicích
I když se stovky jednadevadesátníků ze srbské, ruské a italské fronty, již nikdy nevrátily domů a jejich těla spočinula na polních hřbitovech, za jejich hroby nemusíme daleko. 1. září 1914 přijel do Budějovic první železniční transport se 122 raněnými vojáky, kteří byli následně ošetřováni ve vojenské nemocnici na Lineckém předměstí. Následovaly ale další transporty a nemocnice brzy přestala stačit. V budově starých zeměbraneckých kasáren nedaleko nádraží v dnešní Žižkově třídě byl rychle zřízen záložní lazaret a pro stejný účel byla adaptována i část nových zeměbraneckých kasáren v současné ulici Boženy Němcové. Raněných a nemocných vojáků ale přibývalo takovým tempem, že se jejich počet ve městě vyšplhal na několik tisíc a v jednu chvíli tu bylo i kolem 10 000 raněných a nemocných vojáků. Jako lazarety tak byly upravovány další objekty – v budově kněžského semináře vznikl lazaret Červeného kříže, jako lazaret byla upravena budova ústavu pro hluchoněmé a třeba i škola ve Štítného ulici a české gymnázium. Koncem roku 1914 začal být na louce za vojenskou nemocnicí stavěn barákový tábor – tzv. Rekonvaleszentenheim – určený pro pobyt vyléčených vojáků před cestou k jejich kmenovým jednotkám do dalších bojů. Ne všechny vojáky se podařilo zachránit. Mrtví byli pohřbíváni na nově zřízeném vojenském oddělení městského hřbitova u sv. Otýlie. Ocitli se zde vojáci všech národností monarchie od nejrůznějších jednotek a také váleční zajatci – Rusové, Srbové a Italové. Do konce roku 1918 zde bylo pohřbeno 1127 vojenských osob. Vojáci v místních lazaretech ale umírali i po válce. Z front se vojáci vraceli nemocní a stejně tak tomu bylo u legionářů. Tak byli vojáci na městském hřbitově pohřbíváni až do roku 1922, kdy se jejich celkový počet vyšplhal na 1349. Z tohoto počtu bylo 1113 vojáků pochováno přímo na novém vojenském oddělení. Někteří byli pohřbíváni také v oddělení XIV, v této části hřbitova pohřbívala ještě německá branná moc v letech 1944-1945. Náhrobky a kříže vojenského oddělení byly necitlivě odstraněny v 70. letech a plocha byla upravena na rozptylovou loučku. Vojenský hřbitov tak již připomíná jen pomník padlých od Jaroslava Bendy z roku 1938. Na ploše oddělení XIV dnes najdeme betonová kolumbária. Na městském hřbitově se ocitlo celkem 79 příslušníků 91. pěšího pluku. Jejich seznam zde uvádíme. U některých je za jménem uveden v závorce věk, následuje datum pohřbu a číslo hrobu. Několik vojáků bylo po letech exhumováno a přepohřbeno v rodné obci. V tom případě je toto místo uvedeno na místě čísla hrobu. Některá jména byla zapisovatelem poněmčena.
Pohorecky Franz 17.11.1914 XIV/9/1
Spitel Georg 27.12.1914 39
Lád Leopold 3.1.1915 41
Mrázek Johan 7.1.1915 45
Wagner Johan (27) 17.1.1915 46
Päschl Franz (25) 1.2.1915 50-exhumován
Schadtner Fridrich 31.3.1915 Vídeň
Tanzer Franz 8.4.1915 XIV/9/7
Vovesný Josef 11.4.1915 57
Strachwald Josef 12.5.1915 XIV/9/8
Schauer Johan 11.6.1915 XIV/9/10
Wodička Johan 23.12.1915 122
Hutzek Adalbert (65) 14.1.1916 128
Diviš Václav 20.7.1916 238
Müller Karl 7.8.1916 251
Kadlec Rudolf 24.8.1916 XIV/13/9
Havel Franz 8.9.1916 XIV/13/10
Baur Franz 25.9.1916 285
Schneider Franz 16.10.1916 297
Klouček Johann 22.11.1916 320
Houška Anton 17.12.1916 340
Zajíček Jakob 23.12.1916 Nedabyle
Salzer Jakob 29.12.1916 nepohřben
Caba Peter 5.1.1917 351
Madl Mathias 30.1.1917 362
Čurda Karl 3.3.1917 377
Schwarz Johann (26) 12.3.1917 IV/3/5
Dichtl Adalbert 14.3.1917 387
Spitzenberger Johann (21) 14.3.1917 389
Schreiner Karl 27.3.1917 404
Spaninger Josef 10.4.1917 415
Ambrosch Johann 1.6.1917 Žimutice
Kunagl Franz 28.6.1917 444
Brabec Adalbert 30.6.1917 445
Friedl Johann (48) 4.7.1917 449
Steininger Adalbert 13.8.1917 465
Trumpera Karl 16.9.1917 498
Kowařik Johann 17.10.1917 XIV/16/12
Wagner Mathias 13.11.1917 521
Novotny Josef 27.4.1918 604
Reif Alois 30.4.1918 606
Turek Johann 30.4.1918 607
Jankovsky Franz 10.5.1918 Pištín
Exner Franz (24) 30.5.1918 VIII/2/22
Binder Martin 4.6.1918 634
Pohořal Jaroslav 4.6.1918 635
Grinberger Johann 3.7.1918 663
Kaiser Franz 16.9.1918 729
Flatz Egon (25) 21.9.1918 743
Klimeš Wenzel 10.10.1918 769
Illek Josef 18.10.1918 790
Wortner Johann 2.11.1918 807
Kral Tomáš 20.11.1918 856
Maxa Antonin 28.11.1918 869
Vlasak Rudolf 10.12.1918 I/140
Smolek František 16.1.1919 898
Rothbauer Vojtěch 6.2.1919 900
Hajíček Karel (22) 17.2.1919 902
Miezera Josef 18.2.1919 904
Vaneček Matěj 13.3.1919 914
Zacha Karel 14.3.1919 915
Welser František 28.3.1919 920
Klojda Josef 4.4.1919 921
Klojda Václav 22.4.1919 925
Mrkaček Jan 25.4.1919 927
Marek Jan 12.5.1919 934
Brych Dominik 13.5.1919 935
Janek František 14.5.1919 937
Trummer Josef 14.5.1919 938
Spenger Jakub 23.5.1919 940
Havel Vojtěch 10.6.1919 950
Beran Václav 27.6.1919 956
Hejl Jan 15.9.1919 975
Sazmann Adolf 29.9.1919 986
Zamečnik Frant. 25.10.1919 1013
Sakaster Karel 28.11.1919 1027
Hofhansl Antonin 25.12.1919 1036
Krtek Jan 5.1.1920 1042
Filek Jan 10.1.1920 1045
Kromě městského hřbitova byl od roku 1914 využíván také starý vojenský hřbitov v Plavské ulici u řeky Malše, který ale pocházel již z 18. století a byl tak už téměř zaplněn. Zde byli pohřbeni dva jednadevadesátníci: Matěj Wurzinger ze Šejb (1879 – 26. 10. 1914) a Vít Sýkora z Neudorfu (1895 – 21. 5. 1915). Tento hřbitov byl zlikvidován roku 1957 v souvislosti s výstavbou kasáren pohraniční stráže na druhé straně ulice. Ostatky vojáků zde byly ponechány a plocha hřbitova byla parkově upravena. Ani zde dnes není žádná připomínka pohřbených vojáků.
Dnes již neexistující vojenský hřbitov na Plavské
